Uroboros: Převzatý článek z webu Ecclesia Gnostica/Ukázka z knihy: Herbert Christian Merillat – The Gnostic Apostle Thomas: „Twin“ of Jesus – kapitola 30 + epilog/Poznání apoštola Tomáše + Epilog (ukončení cesty Tomášovského Gnostického Křesťanství)

Převzatý text – s přímým povolením správce webu Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive. Originální text je pojmenován Herbert Christian Merillat kniha The Gnostic Apostle Thomas: „Twin“ of Jesus Chapter 30 + EPILOG/Knowing Thomas. K dalšímu gnostickému vzdělávání doporučuji ostatní texty na webu Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive – viz. můj podrobný článek Uroboros: (3) Kvalitní zdroj informací – Gnostické rukopisy a informace v angličtině z Gnosis Archive [Copyright ©]. Zde na tomto webu budou přeloženy postupně některé příspěvky do českého jazyka pro účel gnostického (náboženského) vzdělávání. Doplněk editora a překladatele – vzhledem k tomu, že můj výzkum je pořád na cestě a vzdělávání pokračuje, můžete na tomto webu porovnat Gnosticismus a gnostickou nauku z několika úhlu pohledu. Všechny gnostické/křesťanské směry, ať (staro) či (novo) gnostického používají často stejné základní termíny, ale jejich výklad se liší, stejně jako jednotlivé skupiny gnostického pohledu na svět od sebe. Na začátku to může být matoucí, ale to prostě k učení gnostických jak (staro) tak (novo) gnostických a křesťansko – gnostických cest patří. Jakýkoli dotaz ke studiu tématu je vítán, případně použijte i zdrojové články v angličtině, Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive je velice kvalitním zdrojem (nejenom) gnostických spisů a informace jsou velice podrobně zpracovány. V závěru chci poděkovat administrátorům webu a představitelům gnostické církve Ecclesia Gnostica – Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive za zpřístupnění nádherných gnostických textů pro českého čtenáře. Ed. Josef Š. (Finally, I would like to thank the administrators of the website and the representatives of the Gnostic Church – Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive for making the wonderful Gnostic texts available to the Czech reader. Ed. Josef Š.)

POZNÁNÍ TOMÁŠE
GNOSTICKÝ APOŠTOL TOMÁŠ: KAPITOLA 30
DVĚ TRADICE

Jak jsme viděli na těchto stránkách, Tomášova tradice se vyvíjela ve dvou směrech. Podle jedné je Tomáš Poutník legendárním zakladatelem církví, přičemž jakékoli odlišné učení je druhotné vzhledem k prestiži, kterou jeho apoštolské jméno propůjčovalo církevním organizacím, a k politické výhodě mít jiného zakladatele než toho, který byl upřednostňován v římském světě. Na druhé stopě, na stopě Tomáše Vědoucího (tradice, která zmizela na šestnáct století), převládá jednotící či mystické poselství, předávané prostřednictvím „Tomáše“ jako slova inspirovaného mudrce. Možná obě cesty vycházely v prvních letech ze stejného bodu.

Proč některé skupiny na některých místech a v různých dobách tvrdily, že muž jménem Juda Tomáš nebo Tomáš Didymus, blízký Ježíšův následovník, založil určité církve? V případě východní Nestoriánské církve je jedna část odpovědi jasná. Nehledě na to, že mohlo jít o upřímné doktrinální rozdíly, sloužilo Nestoriánům k tomu, aby za svého zakladatele prohlašovali Tomáše, a nikoli Petra. Rozchod s církvemi římské říše učinil Nestoriánskou formu Křesťanství přijatelnější pro vládce a národy na východ od Eufratu, v říši po staletí ostře nepřátelské vůči Římu.

Podivné vystoupení Eusebia při zveřejnění příběhu o Ježíši-Abgarovi lze pravděpodobně chápat jako snahu jeho okolí uctít Tomáše, jehož spisy byly v Edesse zavedené a jehož osoba byla uctívána, a zároveň ho odstranit jako přímého zakladatele křesťanství ve východní Sýrii. Připomeňme, že římská církev brzy prohlásila, že skutečná linie apoštolské posloupnosti v Edesse vede od Tadeáše (Addai) přes Aggaie (který byl zabit dříve, než mohl být řádně vysvěcen) k Palutovi, který byl vysvěcen v Antiochii v linii vysledované až k Petrovi; Tomášovo význačné postavení na východ od Eufratu lze uznat, ale musí být podřízeno Petrovi. Nestoriáni naopak zastávali názor, že nástupnictví přechází od Addaiho k Mariovi a jeho nástupcům, přičemž vynechávali Paluta a linii pocházející z Říma.

Některým domorodým obyvatelům Jižní a Střední Ameriky a sympatizujícím španělským či portugalským osadníkům dávalo prohlášení Tomáše za původního evangelizátora jejich zemí (v Mexiku jako Quetzalcoatl) pocit místní identity a hodnoty a snižovalo jejich duchovní a politickou závislost na iberských vládcích, byrokracii a klericích.

Nestoriáni jako misionáři zřejmě přinesli tradici Tomáše jako apoštola zakladatele do jižní Indie, kde ji přizpůsobili místním podmínkám. Svatotomášští křesťané se v podstatě stali vysokou kastou v indickém společenském řádu vedle náboženského systému, který byl dobře obeznámen s myšlenkou pozemských avatarů božství. V době příchodu Portugalců v šestnáctém století vzhlíželi Tomášovští křesťané na malabarském pobřeží stále ještě ke svým biskupům, obřadům a liturgickému jazyku východní církve v Mezopotámii.

Fotografie od Ivan Samkov na Pexels.com

Uroboros: Převzatý článek z webu Ecclesia Gnostica/Ukázka z knihy: Herbert Christian Merillat – The Gnostic Apostle Thomas: „Twin“ of Jesus – kapitola 29/Tomášovské knihy (aneb do nitra gnostického křesťanství)

Převzatý text – s přímým povolením správce webu Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive. Originální text je pojmenován Herbert Christian Merillat kniha The Gnostic Apostle Thomas: „Twin“ of Jesus Chapter 29/The Thomas Books. K dalšímu gnostickému vzdělávání doporučuji ostatní texty na webu Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive – viz. můj podrobný článek Uroboros: (3) Kvalitní zdroj informací – Gnostické rukopisy a informace v angličtině z Gnosis Archive [Copyright ©]. Zde na tomto webu budou přeloženy postupně některé příspěvky do českého jazyka pro účel gnostického (náboženského) vzdělávání. Doplněk editora a překladatele – vzhledem k tomu, že můj výzkum je pořád na cestě a vzdělávání pokračuje, můžete na tomto webu porovnat Gnosticismus a gnostickou nauku z několika úhlu pohledu. Všechny gnostické/křesťanské směry, ať (staro) či (novo) gnostického používají často stejné základní termíny, ale jejich výklad se liší, stejně jako jednotlivé skupiny gnostického pohledu na svět od sebe. Na začátku to může být matoucí, ale to prostě k učení gnostických jak (staro) tak (novo) gnostických a křesťansko – gnostických cest patří. Jakýkoli dotaz ke studiu tématu je vítán, případně použijte i zdrojové články v angličtině, Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive je velice kvalitním zdrojem (nejenom) gnostických spisů a informace jsou velice podrobně zpracovány. V závěru chci poděkovat administrátorům webu a představitelům gnostické církve Ecclesia Gnostica – Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive za zpřístupnění nádherných gnostických textů pro českého čtenáře. Ed. Josef Š. (Finally, I would like to thank the administrators of the website and the representatives of the Gnostic Church – Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive for making the wonderful Gnostic texts available to the Czech reader. Ed. Josef Š.)

TOMášovské KNIHY
GNOSTICKÝ APOŠTOL TOMÁŠ: KAPITOLA 29

Ve čtvrtém století našeho letopočtu uspořádal jeruzalémský biskup Cyril sérii přednášek, aby katechumeny naučil hlavním prvkům víry, kterou měli přijmout. Své svěřence varoval, aby se měli na pozoru před herezí. Mání („tato nádoba veškeré nečistoty, tento odpadkový koš všech herezí“) byla jeho zvláštním cílem. „Ať nikdo nečte evangelium podle Tomáše,“ říkal svým členům obce, „protože to není dílo jednoho z dvanácti apoštolů, ale jednoho ze tří Máníových bezbožných učedníků.“ Znovu upozornil, že existují „pouze čtyři evangelia, neboť ostatní nejsou pravá a jsou škodlivá,“ a dodal, že Manichejci sepsali také „Evangelium podle Tomáše – Gospel of Thomas,“ které podle něj „falešným odérem svatosti, který mu propůjčuje jeho název, kazí prostý lid.“

„EVANGELIUM O DĚTSTVÍ“ – INFANCY GOSPEL OF THOMAS

Je sotva možné, ale velmi nepravděpodobné, že Cyril měl na mysli text, který vešel ve známost jako „Tomášovo evangelium o dětství – Infancy Gospel of Thomas.“ Tato sbírka příběhů o Ježíšově dětství, vyplňující některé z obrovských mezer v biblických zprávách, se těšila široké oblibě až do středověku. Líčí chlapce ve věku od pěti do dvanácti let, jehož předčasné znalosti a moudrost udivují starší. Koná zázraky, z nichž některé předznamenávají zázraky jeho dospělosti, ale někdy se vyznačují sprosťáctvím a dětskou amorálností. Například uschne ruka chlapci, který ho vyruší při hře, způsobí, že jiný provinilý spoluhráč padne mrtev, kritici oslepnou. Nakonec však všechny uzdraví.

Původ dětského evangelia, které se vyskytuje v mnoha verzích v několika jazycích, je nejasný a není známo, kdy se k němu připojilo Tomášovo jméno. Většina dostupných rukopisů, jak nám bylo řečeno, pochází ze středověku. Nejstarší dostupný text v syrštině pochází ze šestého století.

S tímto textem pravděpodobně souvisí poznámka Hippolyta, lovce kacířů ze třetího století. Ten říká, že v „evangeliu zapsaném podle Tomáše“ jistá sekta připisuje Ježíšovi tento výrok: „Kdo mě hledá, najde mě v dětech od sedmi let (výše). Tam se totiž ve čtrnáctém roce zjevím já, který jsem skrytý.“ Hippolyt říká, že to skutečně pochází z Hippokratova výroku: „V sedmi letech je chlapec napůl otcem.“ Tyto záhadné výroky mohou nabýt většího významu při úplnějším vysvětlení Hippokratovy lékařské teorie: do sedmého roku (kdy vypadávají mléčné zuby) nemá dítě ani rozum, ani logos (božský rozum); mezi sedmým a čtrnáctým rokem se rozvíjí lidský rozum a ve čtrnácti letech může nastoupit božský logos.

(Ozvěna této pasáže je možná ve 4. výroku Tomášova evangelia, v němž Ježíš říká svým posluchačům, že někdo „starý ve dnech se nebude váhat zeptat malého dítěte starého sedm dní na místo života“).

⁴ „Ježíš řekl: Starý muž ve svých dnech nebude váhat a zeptá se malého dítěte v sedmi dnech, kde je místo života, a bude žít. Neboť mnozí první budou poslední a stanou se jedním jediným.“ – zdroj český překlad Tomášova evangelia gnosis9.net.

Další „Tomášova literatura,“ která přežila zničení a nyní byla znovu objevena, je značná. Obšírně jsme si povšimli Tomášových skutků – Acts of Thomas, Tomášova evangelia – Gospel of Thomas a Knihy Tomáše Atleta – Book of Thomas the Contender. V gnostické sbírce známé jako Pistis Sofia – Pistis Sophia je Tomáš jedním z pěti učedníků, kteří jsou jmenovitě zmíněni jako příjemci posmrtných zjevení v dlouhém dialogu s Ježíšem. V Dialogu Spasitele – The Dialogue of the Savior se zase Tomáš objevuje (je tam nazýván Jidášem) jako jeden z rozmlouvajících se Spasitelem. Mnohé z těchto Spasitelových výroků jsou paralelní s těmi, které se nacházejí v evangeliu. A v mnohem pozdější Apokalypse Tomášově – Apocalypse of Thomas je řečeno, že apoštol vypráví o posledních sedmi dnech podobně jako ve Zjevení Janově – Revelation of John.

Jejich pořadí je pravděpodobně následující:

Tomášovo evangelium – Gospel of Thomas, polovina 1. nebo počátek 2. století
Dialog Spasitele – Dialogue of the Savior, počátek 2. století
Skutky Jidáše Tomáše – Acts of Judas Thomas, počátek 3. století
Kniha Tomáše Atleta – Book of Thomas the Contender, počátek 3. století
Pistis Sofia – Pistis Sophia, několik období ve 3. stol.
Z tohoto souboru spisů je nejvýraznější Evangelium, kterému věnovali badatelé i ostatní čtenáři nejvíce pozornosti.

Fotografie od Paolo na Pexels.com

Uroboros: Převzatý článek z webu Ecclesia Gnostica/Ukázka z knihy: Herbert Christian Merillat – The Gnostic Apostle Thomas: „Twin“ of Jesus – kapitola 28/Jednota: Další starověké názory

Převzatý text – s přímým povolením správce webu Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive. Originální text je pojmenován Herbert Christian Merillat kniha The Gnostic Apostle Thomas: „Twin“ of Jesus Chapter 28/Oneness: Other Ancient Views. K dalšímu gnostickému vzdělávání doporučuji ostatní texty na webu Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive – viz. můj podrobný článek Uroboros: (3) Kvalitní zdroj informací – Gnostické rukopisy a informace v angličtině z Gnosis Archive [Copyright ©]. Zde na tomto webu budou přeloženy postupně některé příspěvky do českého jazyka pro účel gnostického (náboženského) vzdělávání. Doplněk editora a překladatele – vzhledem k tomu, že můj výzkum je pořád na cestě a vzdělávání pokračuje, můžete na tomto webu porovnat Gnosticismus a gnostickou nauku z několika úhlu pohledu. Všechny gnostické/křesťanské směry, ať (staro) či (novo) gnostického používají často stejné základní termíny, ale jejich výklad se liší, stejně jako jednotlivé skupiny gnostického pohledu na svět od sebe. Na začátku to může být matoucí, ale to prostě k učení gnostických jak (staro) tak (novo) gnostických a křesťansko – gnostických cest patří. Jakýkoli dotaz ke studiu tématu je vítán, případně použijte i zdrojové články v angličtině, Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive je velice kvalitním zdrojem (nejenom) gnostických spisů a informace jsou velice podrobně zpracovány. V závěru chci poděkovat administrátorům webu a představitelům gnostické církve Ecclesia Gnostica – Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive za zpřístupnění nádherných gnostických textů pro českého čtenáře. Ed. Josef Š. (Finally, I would like to thank the administrators of the website and the representatives of the Gnostic Church – Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive for making the wonderful Gnostic texts available to the Czech reader. Ed. Josef Š.)

JEDNOTA: DALŠÍ STAROVĚKÉ NÁZORY
GNOSTICKÝ APOŠTOL TOMÁŠ: KAPITOLA 28

Zcela odlišné od sbírek moudrých rad a morálních návodů, ale v některých ohledech mnohem bližší Tomášovu evangeliu, byly Enneady neoplatonika Plotína ze třetího století. Alexandrijský filozof se o Tomášových spisech jako takových nezmiňuje, ačkoli, jak jsme viděli, odrážel hlavní témata, která se nacházejí v Tomášově evangeliu: — dvojjedinost konečné skutečnosti a poznání konečného prostřednictvím poznání sebe sama.

Plótínos je znám jako přísný kritik gnostiků. Hlavním proviněním gnostiků bylo v Plótinových očích to, že se rozešli se starořeckým názorem, spojovaným zejména s Platónem, že kosmos je harmonický a blahodárný celek: nebeská říše je domovem božství a tento svět, ač nedokonalý, je vhodným místem pro ty, kdo usilují prostřednictvím ctnosti a rozumu o Jednotu. Neměli bychom říkat, že svět je nešťastného původu jen proto, „že je v něm drhne mnoho věcí.“ Mnozí gnostici skutečně postavili starý názor na hlavu; pro ně byl vesmír podřadným místem, výtvorem cizího boha, z jehož zajetí se musí lidský duch snažit uniknout do říše mimo tento cizí vesmír. Trvat na tom, že stvoření je dobré, zavánělo sentimentalitou a odmítáním čelit realitě.

A přece se Plótinův cíl velmi podobá cíli gnostiků, které znal. V oněch vzácných okamžicích, kdy duše dosáhla nejvyššího, říká, kdy mizí veškerá dualita a rozlišování, duše nyní pohrdá „vším, co kdysi vítala – úřadem, mocí, bohatstvím, krásou, věděním.“ Ten, kdo dosáhl konečného „splynutí“ s Nejvyšším, „se stal Jednotou, nic v něm ani bez něj nevyvolává žádnou různost.“ Nyní neexistuje žádné hnutí, žádná vášeň, žádná vnější touha; rozumové uvažování je v útlumu. „Úplně spočívající se stal samotným klidem.“

V mnoha pasážích se ozývají ozvěny dřívějšího Tomášova evangelia – Gospel of Thomas: motivy jednoty a dvojjedinosti, překonání vášní a zřeknutí se viditelného, vzestup duše, dojití k odpočinku, vzácnost konečného prožitku. Nebo by se snad mělo říci, že evangelium a Plotínus vykazují kromě Platóna i znaky společného předchůdce. Například se předpokládá, že na Plotína měl velký vliv poměrně neznámý platonský filosof druhého století Numenius z Apameje. Zdá se, že Numenius sahal kromě Platóna i k učení starověkého Východu a učil nauku o dvou protikladných principech – zlu a dobru, o Demiurgovi, který stvořil hmotu, a o Nejvyšším Bohu, který je hmotou nedotčen.

Fotografie od Dziana Hasanbekava na Pexels.com

Uroboros: Převzatý článek z webu Ecclesia Gnostica/Ukázka z knihy: Herbert Christian Merillat – The Gnostic Apostle Thomas: „Twin“ of Jesus – kapitola 27/Paní Moudrost – Sophia znovu (aneb nikdy není dost gnostické Moudrosti)

Převzatý text – s přímým povolením správce webu Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive. Originální text je pojmenován Herbert Christian Merillat kniha The Gnostic Apostle Thomas: „Twin“ of Jesus Chapter 27/Lady Wisdom Again. K dalšímu gnostickému vzdělávání doporučuji ostatní texty na webu Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive – viz. můj podrobný článek Uroboros: (3) Kvalitní zdroj informací – Gnostické rukopisy a informace v angličtině z Gnosis Archive [Copyright ©]. Zde na tomto webu budou přeloženy postupně některé příspěvky do českého jazyka pro účel gnostického (náboženského) vzdělávání. Doplněk editora a překladatele – vzhledem k tomu, že můj výzkum je pořád na cestě a vzdělávání pokračuje, můžete na tomto webu porovnat Gnosticismus a gnostickou nauku z několika úhlu pohledu. Všechny gnostické/křesťanské směry, ať (staro) či (novo) gnostického používají často stejné základní termíny, ale jejich výklad se liší, stejně jako jednotlivé skupiny gnostického pohledu na svět od sebe. Na začátku to může být matoucí, ale to prostě k učení gnostických jak (staro) tak (novo) gnostických a křesťansko – gnostických cest patří. Jakýkoli dotaz ke studiu tématu je vítán, případně použijte i zdrojové články v angličtině, Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive je velice kvalitním zdrojem (nejenom) gnostických spisů a informace jsou velice podrobně zpracovány. V závěru chci poděkovat administrátorům webu a představitelům gnostické církve Ecclesia Gnostica – Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive za zpřístupnění nádherných gnostických textů pro českého čtenáře. Ed. Josef Š. (Finally, I would like to thank the administrators of the website and the representatives of the Gnostic Church – Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive for making the wonderful Gnostic texts available to the Czech reader. Ed. Josef Š.)

PANÍ MOUDROST – SOPHIA ZNOVU
GNOSTICKÝ APOŠTOL TOMÁŠ: KAPITOLA 27

„Moudrost“ je jedno z těch objemných slov, která v sobě skrývají mnoho významů a nabývají mnoha kulturních zabarvení. Judaismus měl svou zvláštní tradici Moudrosti, z níž se podle mnohých badatelů vyvinulo Tomášovo evangelium. Kniha nalezená v Nag Hammádí se však v zásadních ohledech tak nápadně liší od toho, co je obvykle známo jako judaistická Moudrost, že je třeba vzít v úvahu i jiné možné zdroje.

ŽIDOVSKÁ MOUDROST

Ve staletích před Kristem vystupovala Moudrost v židovských písmech ve dvou rolích. Byla tvůrčím, organizujícím a energizujícím aspektem božství a byla rozdavačkou etických a praktických rad. V Tomášově evangeliu lze nalézt jen málo, pokud vůbec něco, co by podporovalo obě tyto funkce, a to i za předpokladu, že Tomáš je zde šiřitelem „moudrosti.“ Dochovaná židovská mudroslovná literatura sice směřovala k potvrzení nesmrtelnosti, univerzalismu a osobního vztahu člověka s Bohem, ale zůstávala pevně založena na Zákoně a Hospodinu Izraele. Obecně tento soubor spisů kombinuje rady, jak se chovat ve světě, s přísliby odměn pro spravedlivé (kteří se bojí Hospodina a dodržují jeho Zákon) a trestů pro bezbožníky.

²⁷ „Ježíš řekl: Když se nebudete postit světu, nenaleznete království. Když neuděláte sobotu sobotou, nespatříte Otce.“ – zdroj český překlad Tomášova evangelia gnosis9.net.

Naproti tomu Tomášovo evangelium – Gospel of Thomas, se světským životem a Zákonem téměř nezabývá. V jednom výroku (27) Ježíš svým posluchačům říká, aby se „postili od světa“ – to znamená, aby nepřikládali význam světským věcem. Když se Ježíš ptá na takové věci, jako je obřízka, strava, tradiční půst, oblékání nebo almužna (výroky 6, 23), odmítá tyto otázky; při hledání Království jsou nepodstatné. A toto království, jak jsme již nejednou poznamenali, není nějakým budoucím místem nebo pozemským stavem po apokalyptické události, nýbrž je nalezeno v tomto životě „svobodnými,“ „dětmi,“ těmi, kdo překonají svou nevědomost a zakusí Neporušitelnost.

Během babylonského vyhnanství v šestém století př. n. l. žily přední židovské rodiny v Mezopotámii a byly vystaveny kulturám, které se velmi lišily od jejich vlastní. Diaspora, rozptýlení Židů do jiných oblastí než do Palestiny a zejména do Egypta, pokračovala i v pozdějších staletích. Následovníci Alexandra Velikého přinesli do zemí, které dobyl, pozdní řeckou kulturu známou jako helénismus, a to od 4. století př. n. l.

Pod římskou nadvládou, která po mnoha menších konfliktech vedla ke zničení jeruzalémského chrámu v roce 70 n. l., cizí vlivy a tlaky pokračovaly. Nejen mezi Židy v diaspoře, ale i mezi Židy v samotné Palestině se vyvinula forma Judaismu, která byla pro nežidy přitažlivější – forma méně ostře zaměřená na zvláštní vztah Židů k Jahvemu a více se zabývající náboženskými a etickými otázkami, které zajímaly všechny národy. Judaismus se stal do jisté míry proselytským náboženstvím, které hledalo konvertity mezi pohany. Začalo se rozvíjet silné univerzální etické napětí, které bylo v judaismu dlouho patrné.

V literatuře „mezizákonního“ období – po době židovských proroků a před (ale do jisté míry se překrývajícími) raně křesťanskými spisy – jsou to tzv. knihy Moudrosti, které takto oslovují. [Patří mezi ně Přísloví, Kazatel a Jób (zařazené do židovského i křesťanského kánonu) a knihy starozákonních apokryfů (zařazené do židovské Septuaginty a římskokatolické bible) – zejména Kniha Sírachovcova, zvaný též Kazatel, z druhého století př. n. l. a Moudrost Šalamounova z prvního.]

Kazatelova moudrost ze čtvrtého století př. n. l. je poněkud unavená světem – racionální a prozíravá, jak se dostat dál v tomto krátkém životě, ale poněkud nejistá ohledně hodnoty tohoto života, smířená s nevyzpytatelnými cestami Hospodina. V Sirachovci, napsaném ve 2. století př. n. l., je Moudrost personifikována pozitivněji: „Od věčnosti, na počátku, mne stvořil a na věky nepřestanu existovat.“ (Moudrost je v tomto případě „moudrost.“ Je plná rozumných praktických rad. Mezi věci, které potěší její srdce, patří člověk, který se raduje ze svých dětí, a člověk, který vidí pád svých nepřátel. Duše Moudrosti má radost ze shody mezi bratry, z přátelství mezi sousedy a ze souladu mezi manželi. Bázeň před Hospodinem je základem všech Sirachovcových rad. „Bát se Hospodina“ je zdrojem, kořenem a korunou Moudrosti. Ale „člověk není nesmrtelný;“ „všichni lidé jsou jen prach a popel.“ O ženách se toho říká málo.

Jak jsme již na těchto stránkách viděli, Moudrost Šalamounova, napsaná v 1. století př. n. l., rozsáhle chválí Moudrost; opět je zřetelně personifikována, je součástí božství, a přesto je poněkud oddělena. Objevuje se jako aspekt Pána, který utváří a oživuje svět, podobně jako Logos či Slovo u stoiků a pozdějších křesťanů. A kniha nyní potvrzuje nesmrtelnost duše. Šalomoun se vysmívá bezbožníkům, kteří shledávají život krátkým a bídným, oddávají se hýření, nasycují se drahým vínem a parfémy, korunují se jarními růžemi a utlačují chudé a vdovy. Ti zakusí smrt. Ale „spravedliví jsou v Boží ruce“ a „mají pokoj.“ „Vždyť Bůh stvořil člověka k nesmrtelnosti,“ říká Šalomoun, „a učinil ho obrazem své věčnosti.“ Láska k moudrosti „je dodržování jejích zákonů a dodržování jejích zákonů je zárukou nesmrtelnosti.“

Fotografie od Olga Lioncat na Pexels.com

Uroboros: Převzatý článek z webu Ecclesia Gnostica/Ukázka z knihy: Herbert Christian Merillat – The Gnostic Apostle Thomas: „Twin“ of Jesus – kapitola 26/Zážitky jednoty: Na okraj (aneb putování do Propasti)

Převzatý text – s přímým povolením správce webu Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive. Originální text je pojmenován Herbert Christian Merillat kniha The Gnostic Apostle Thomas: „Twin“ of Jesus Chapter 26/ Experiences of Oneness: An Aside. K dalšímu gnostickému vzdělávání doporučuji ostatní texty na webu Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive – viz. můj podrobný článek Uroboros: (3) Kvalitní zdroj informací – Gnostické rukopisy a informace v angličtině z Gnosis Archive [Copyright ©]. Zde na tomto webu budou přeloženy postupně některé příspěvky do českého jazyka pro účel gnostického (náboženského) vzdělávání. Doplněk editora a překladatele – vzhledem k tomu, že můj výzkum je pořád na cestě a vzdělávání pokračuje, můžete na tomto webu porovnat Gnosticismus a gnostickou nauku z několika úhlu pohledu. Všechny gnostické/křesťanské směry, ať (staro) či (novo) gnostického používají často stejné základní termíny, ale jejich výklad se liší, stejně jako jednotlivé skupiny gnostického pohledu na svět od sebe. Na začátku to může být matoucí, ale to prostě k učení gnostických jak (staro) tak (novo) gnostických a křesťansko – gnostických cest patří. Jakýkoli dotaz ke studiu tématu je vítán, případně použijte i zdrojové články v angličtině, Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive je velice kvalitním zdrojem (nejenom) gnostických spisů a informace jsou velice podrobně zpracovány. V závěru chci poděkovat administrátorům webu a představitelům gnostické církve Ecclesia Gnostica – Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive za zpřístupnění nádherných gnostických textů pro českého čtenáře. Ed. Josef Š. (Finally, I would like to thank the administrators of the website and the representatives of the Gnostic Church – Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive for making the wonderful Gnostic texts available to the Czech reader. Ed. Josef Š.)

ZÁŽITKY JEDNOTY: NA OKRAJ
GNOSTICKÝ APOŠTOL TOMÁŠ: KAPITOLA 26

MODERNÍ GNOSTIK?

Na otázku, zda věří v Boha, odpověděl svého času kontroverzní, ale vlivný hlubinný psycholog Carl Gustav Jung slavnou odpovědí: „Nevěřím. Já vím.“ A lze ho spravedlivě označit za gnostika dvacátého století, s rozdíly oproti starověkému gnostikovi. V gnosticismu nacházel aspekty náboženství, které v hlavním proudu křesťanství chyběly, zejména uznání ženského prvku v božství, realitu zla a důraz na hledání pravdy prostřednictvím interakce protikladných kvalit – světla a tmy, dobra a zla. Jung se však nikdy ve skutečnosti nezabýval Tomášovým evangeliem ani dalšími texty ze sbírky z Nag Hammádí, které se objevily až v jeho stáří (ačkoli jeden významný kodex byl dočasně v jeho ústavu).

Jung používá pojem „vědomí“ ve zvláštním smyslu. Je pro něj ztotožňováno s racionálním, intelektuálním Egem. Nevědomí se projevuje v mýtech a snech, jejichž archetypy se nacházejí všude a vždy v tom, co nazýval kolektivním nevědomím. Já spočívá ve spojení vědomého Ega s nevědomými vrstvami psychiky člověka. Racionální prvek v egu má tendenci potlačovat silně znepokojivé síly vyvěrající z hlubin nižšího nevědomí a považovat se za pána Já. Ve zdravém Já jsou vědomé a nevědomé složky v harmonii.

SÍLA SYMBOLŮ

Můžeme pozorovat, že určité symboly jsou u mnoha národů používány k tomu, aby pomohly nahlédnout do numinózního, božského, do nepoznatelných sil, které jsou mimo vědomou lidskou zkušenost a kontrolu. A mezi symboly, jejichž prostřednictvím se vyjadřují v náboženských systémech, patří patriarchální Otec, Bohyně Matka a androgynní pračlověk.

Připomeňme si, že ve Střední cestě některých buddhistů leží cesta k pravdě mimo dogmata a racionální teoretické konstrukce vázané na zemi a hledá se v ní hledisko vyšší než hledisko rozumu. Pro každodenní život v Samsáře – Samsara, je jazyk logiky a diskurzivního uvažování nepostradatelný a víceméně adekvátní. Pro realizaci Suchosti je však třeba ji překonat. Zdá se, že Jung tuto myšlenku opakuje: „Má-li dojít ke spojení protikladů, jako je duch a hmota, vědomí a nevědomí, světlo a tma atd., dojde k němu ve třetí věci, která nepředstavuje kompromis, ale něco nového,“ což lze popsat pouze paradoxy. „Pro psychologa,“ napsal, „je to já.“

Jung považoval kříž za archetypální symbol řádu. fungující jako organizující centrum psychologických procesů. Čtyři údy, dvojice protikladů, se spojují v ohnisku, jímž je třetí věc, „něco nového.“ Bod je důležitým univerzálním symbolem. Je to paradox: je to věc, ale není to nic; nemá žádné rozměry. Je titulem jota. Je to hořčičné zrnko. Je to to, co existovalo před velkým třeskem. Je to jemný bod uvědomění, na který se cvičení meditativní mysli snaží redukovat veškerou mentální aktivitu, než konečně dojde k osvobození od světa.

Junga jako analytického psychologa a terapeuta fascinovaly systémy pocházející z Indie s jejich důrazem na niternost. Nedokázal se však smířit s tím, že by bylo možné dosáhnout stavu čistého osvíceného vědomí a překonání sebe sama, což by jedince osvobodilo od utrpení tohoto světa. Otevřením vědomí nevědomí by Já mohlo spíše dosáhnout lepšího stavu rovnováhy, celistvosti. Domníval se, že můžeme být lepšími a vyrovnanějšími Já, ale ne, že v tomto životě zcela přestaneme být trpícími Já. Jak poznamenal vědec, který se zabýval Jungovými poněkud ambivalentními reakcemi na Východ, jednota, o kterou usiloval, „není jednotou nediferencovanou, ale spíše harmonií, rovnováhou hledanou prostřednictvím souhry protikladných, ale vzájemně se doplňujících sil.“

Uroboros: Převzatý článek z webu Ecclesia Gnostica/Ukázka z knihy: Herbert Christian Merillat – The Gnostic Apostle Thomas: „Twin“ of Jesus – kapitola 25/Poznání sebe samého (aneb pojďme hluboce dovnitř sebe)

Převzatý text – s přímým povolením správce webu Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive. Originální text je pojmenován Herbert Christian Merillat kniha The Gnostic Apostle Thomas: „Twin“ of Jesus Chapter 25/ Knowing Oneself. K dalšímu gnostickému vzdělávání doporučuji ostatní texty na webu Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive – viz. můj podrobný článek Uroboros: (3) Kvalitní zdroj informací – Gnostické rukopisy a informace v angličtině z Gnosis Archive [Copyright ©]. Zde na tomto webu budou přeloženy postupně některé příspěvky do českého jazyka pro účel gnostického (náboženského) vzdělávání. Doplněk editora a překladatele – vzhledem k tomu, že můj výzkum je pořád na cestě a vzdělávání pokračuje, můžete na tomto webu porovnat Gnosticismus a gnostickou nauku z několika úhlu pohledu. Všechny gnostické/křesťanské směry, ať (staro) či (novo) gnostického používají často stejné základní termíny, ale jejich výklad se liší, stejně jako jednotlivé skupiny gnostického pohledu na svět od sebe. Na začátku to může být matoucí, ale to prostě k učení gnostických jak (staro) tak (novo) gnostických a křesťansko – gnostických cest patří. Jakýkoli dotaz ke studiu tématu je vítán, případně použijte i zdrojové články v angličtině, Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive je velice kvalitním zdrojem (nejenom) gnostických spisů a informace jsou velice podrobně zpracovány. V závěru chci poděkovat administrátorům webu a představitelům gnostické církve Ecclesia Gnostica – Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive za zpřístupnění nádherných gnostických textů pro českého čtenáře. Ed. Josef Š. (Finally, I would like to thank the administrators of the website and the representatives of the Gnostic Church – Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive for making the wonderful Gnostic texts available to the Czech reader. Ed. Josef Š.)

POZNÁNÍ SEBE SAMA
GNOSTICKÝ APOŠTOL TOMÁŠ: KAPITOLA 25

²⁰ „Učedníci řekli Ježíšovi: Pověz nám, čemu se podobá království nebe? On jim řekl: Je podobné hořčičnému zrnu, menšímu než ostatní semena, když ale dopadne na zem, která je obdělávána, vyžene velký výhonek a stane se ochranou pro nebeské ptactvo.“ – zdroj český překlad Tomášova evangelia gnosis9.net.

Výrok č. 20 v Tomášově evangeliu je téměř totožný s výrokem, který se nachází v kanonických evangeliích. Ježíš říká, že nebeské království „je jako hořčičné semínko, nejmenší ze všech semínek,“ ale v půdě vyroste ve velkou rostlinu, která může poskytnout útočiště ptákům. Jedním z obecně přijímaných výkladů odpovídající kanonické pasáže je, že Ježíš měl na mysli semínko víry, které vyroste mezi jeho následovníky a stane se univerzální církví.

HOŘČIČNÉ SEMÍNKO, TITĚRNOST A VELKÝ TŘESK

Basilides, přední křesťanský gnostik v Alexandrii ve 2. století, dává známému výroku zcela jiný alegorický význam. Pro něj je hořčičné semínko součástí kosmického mýtu o stvoření, který označuje nekonečně malou věc, z níž vzešlo vše ostatní. Nepoznatelné konečné božství, zasazené „jistým jediným semenem, které v sobě obsahuje celou semennou hmotu kosmu.“

Počínaje přinejmenším Pythagorem v šestém století př. n. l. někteří filosofové v helénském světě považovali vysoce rozmanitý pozorovatelný svět za vývoj z jednoty, jediné „věci,“ považované za božskou entitu. Hippolytus zaznamenává další metaforu pro prvotní Jednotu z myšlenek gnostického učitele, kterého nazývá Monoimos Arabský. Pro Monoimose je prvotní jednotou jediný bod – „titěrnost“ („Titěrnost,“ z latinského titulus, znají čtenáři Nového zákona z překladu jiného výroku připisovaného Ježíšovi do jakobínské angličtiny: „Neboť vpravdě vám říkám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine ze Zákona ani jediná jota, ani jediná desetina, dokud se všechno nesplní.“).

Jota, nepřeškrtnuté „i“ (v češtině často překládané jako „jot“), je nejmenší písmeno řecké abecedy. Tittle je tečka nebo drobné diakritické znaménko umístěné nad některými písmeny. Sama o sobě je titulka – „nesložená, jednoduchá, čistá monáda, která nemá žádné složení z ničeho, [přesto] složená z mnoha forem, z mnoha částí“ – obrazem nepoznatelného božství. Umístěna nad jotu, tittle mění písmeno v číslici „10.“ Mocí „jedné titěrné joty,“ říká Monoimos, se z jedničky stává desítka.

Zde je pozoruhodný obraz pro znázornění exploze jednoho v mnoho, jednoty v rozmanitost. „Bůh,“ říká Arab, „se raduje z proměny stvoření, která se děje pod úderem jediné desítky.“ (V kabale se předpokládá, že jot titulu – neboli hebrejského písmene jod – a přeměna jednoho v deset odkazují na deset aspektů Boha, nakonec považovaných za sefirot, které vstoupily do stvoření: moudrost, rozum, síla, pokárání, moc, spravedlnost, milující laskavost, soucit).

Fotografie od Mike na Pexels.com