Uroboros: Complete Resource Study: Dickian (New) Gnosticism (Phildickian Gnosticism) in Practice: Mercerism (Blade Runner) as Religion Empathy [Copyright ©]

If you like my work – how articles, stories, or novels, you can support me. Consider a voluntary financial donation to support the creation, allowing me to focus more on writing books, stories, even interesting translations of articles for this site, thank you. Information here – (not just) financial support@ or email cybervlk@centrum.cz.

This complete study is at the assessment stage, any input or corrections, recommendations are welcomed based on constructive criticism, please all readers for full substantive criticism. Thank you J.S. This is an extended full study of a previous article – Dickian (New) Gnosticism in Practice: Mercerism as Religion Empathy (1) [Copyright ©].

Mercerism – (1) is a vision of Philip Kindred Dick’s religion within the so-called Phildickian Gnosticism – (2), in Czech naming I adhere to naming in my own judgment as Dickian (novo) Gnosticism (3). This vision is reflected in Mercerism’s backdrop of the post-apocalyptic world of the novel Do Androids Dream of Electric Sheep? (1968) – (4). For the first time, though, the subject of Mercerism appeared in the short story collection The Golden Man (1980) – (5), right in the story The Black Box (1964, The Little Black Box) – (6). Subsequently, Philip Kindred Dick reworked this story into his novel Do Androids Dream of Electric Sheep? In doing so, he created a definitively (fictional) literary religion named Mercerism, which was based on a basic idea of living (life-encroaching) empathy and the search for its limits, extended not only to human or animal friends, but also to technical friends, – androids, both human and animal.

Explanation of all terms in the study – complete:

1. Mercerism is an artificial construct of the religion of Empathy, created by Philip Kindred Dick, when it will be comprehensively explained in this study
2. Dickian (novo) Gnosticism (Phildickian Gnosticism) is more difficult (briefly) and (perfectly) to define, or at least always to define well (well, with a full representation of the individual ideas of the writer Philip Kindred Dick). The reason is simple (every reader or reader) of Philip Kindred Dick’s stories and books understands that the moment he reads all of Dick’s work from his subjective, many factors of distorted view; this always happens to you (not just when studying PKD), whether you want to or not, every word, every expression can be understood at one moment differently from, say, a day later, the same thing is true of explaining individual concepts to Philip Kindred Dick. So is there a healthy golden rule that every (Phildickian) gnostic daily discovers new secrets in the works of the PKD (sometimes it may recall the Sisyphean work or the futile efforts of the prophet Wilbur Mercer in Blade Runner in the original based on Do Androids Dream of Electric Sheep?
3. Naming Dickian (New) Gnosticism comes from the fact that Philip Kindred Dick felt himself to be a Gnostic, given that his area of action (direct) was in the 20th century, with an overlap to the 21st century, so naming a (New) Gnostic is a distinguishing sign from the so-called (Old) Gnostic – meaning the period of (Old) Gnostic – Gnosticism.
4. Do Androids Dream of Electric Sheep? (1968); released in the Czech Republic in 1993 (2004 second edition) as Blade Runner: Do Androids Dream of Electric Sheep? (DICK, Philip K. Blade Runner: Do Androids Dream of Electric Sheep? Hang on. 1. Prague: Argo, 2004. ISBN 80-7203-632-7)
5. DICK, Philip K. The Golden man. Plzeň: Laser, 1995. SF edition. ISBN 80-7193-008-3
6. The Black Box (1964, The Little Black Box), this story about the empathy box served as the basis for his novel Do Androids Dream of Electric Sheep?

Photo by Alesia Kozik on Pexels.com

Mercerism as such is only mentioned in detail in literary form, but the religion of Mercerism is not mentioned in the subsequent film (alternative) treatment of the novel entitled Do Androids Dream of Electric Sheep? – Blade Runner – (1). So it remains only (imprisoned) in the literary form of the original Dick novel, which in its way is an insensitive interference with Dick’s literary work, the film Blade Runner, so it is deprived of a mystical interpretation of the philosophy of empathy and fusion into suffering in the Sisyphean cycle.

1. The film – Blade Runner (also known as Ostré komando in the Czech version) is a 1982 cult dystopian sci-fi film by director Ridley Scott, directed at the subject of a book by Philip K. Dick.

If anyone thinks in the 21st century about what could be applied to Dickian (new) Gnosticism today and to us, then surely we are in a position to reach boldly to the shelf for a classic work of Dickian Fantastics, for the novel Do Androids Dream of Electric Sheep? (the film treatment of the book is called – Blade Runner.) I recommend, for the understanding of Mercerism, to consider also the short story The Black Box (1964, The Little Black Box) – (1)

1. The Black Box (1964, The Little Black Box), this story about the empathy box served as the basis for his novel Do Androids Dream of Electric Shee

In this novel, with its unusual title, Do Androids Dream of Electric Sheep?, which forms the core of Philip Kindred Dick’s creation, everything is different from what would fit our world. The novel is set in the environment of the destroyed planet Earth soon, in a situation where Planet Earth, after the event of the cataclysmic Third World War, called „World War Terminus“ (WWT for short), was transformed largely into the post-apocalyptic Wasteland. To save what was left of mankind from extinction, so extinction did those of mankind save themselves from extinction. They chose such a common course (because it was impossible to send them all) that some people (based on careful expert judgment) were sent mainly to Mars; so Mars is not the only one, but it is the main one to which direct reference is made, but it is assumed that there are other colonies on other planets, although the so far unsuccessful mission to Alpha Proxima is also mentioned explicitly. The idea of a new beginning for mankind is therefore geared to survive the disaster’s aftermath elsewhere. Given that the conditions of resettlement (and the associated survival skills, beyond high IQ and other necessary abilities) were very difficult, not all humans could leave Planet Earth. So it has taken place, and at the time of the novel the selection, that is to say, the choice to find those who will benefit in the new humanity among the stars, is still taking place.

Uroboros: (4) Dickianský (novo) gnosticismus: Náboženský (anti) kult Carletona Lufteufela [Copyright ©]

Deus Irae

Na začátku je nutné uvést, že Náboženský (anti) kult Carletona Lufteufela je fiktivním (zdánlivým, neexistujícím, smyšleným) a neexistujícím (v naší realitě) náboženstvím a je jen součástí reálného světa společného scifi románu Philipa Kindreda Dicka a Rogera Zelaznyho – Deus Irae. Název Deus Irae vychází z latinského pojmenování pro Boha hněvu, výchozím motiv (určujícím) obrazem pro Dickův a Zelaznyho příběh je latinský název pro Soudný den (hněvu) neboli Dies Irae.

K románu je nutné také uvést, že Deus Irae začal nejprve Philip Kindred Dick psát sám již roku 1964 a to na základě své povídky Velký P (195(6), – v českém jazyce; The Great C (jednoduchá změna – Velký P(očítač), The Great C(omputer) v anglickém jazyce). Postupně tak vzniklo asi padesát stran rukopisu pod názvem The Kneeling Legless Mann (Klečící člověk bez nohou). Protože však Philip Kindred Dick došel k názoru, že nemá k dokončení románu dostatečné teologické vědomosti, pořádal nejprve o spolupráci amerického spisovatele Teda Whiteho, ale ke skutečné spolupráci nakonec nikdy nedošlo. Roku 1968 se shodou okolností s rukopisem seznámil americký scifi spisovatel Roger Zelazny a po sedmileté sporadické spolupráci se podařilo společný román v roce 1976 úplně dokončit.

Uroboros: Kompletní studie se zdroji: Dickianský (novo) gnosticismus (Phildickian gnosticism) v praxi: Mercerismus (Blade Runner) jako náboženství Empatie (3)[Copyright ©]

Tato kompletní studie je ve fázi posouzení, jakýkoliv podnět, či opravy, doporučení jsou na základě konstruktivní kritiky vítány, prosím všechny čtenáře o plnou věcnou kritiku. Děkuji J.Š. Jedná se o rozšířenou kompletní studii předchozího článku – Dickianský (novo) gnosticismus v praxi: Mercerismus jako náboženství Empatie (1) [Copyright ©].

Mercerismus¹ je vize náboženství Philipa Kindreda Dicka v rámci tzv. Phildickian gnosticism², v českém pojmenování se držím pojmenování dle vlastního úsudku jako Dickianského (novo)³ gnosticismu. Tato vize se u Mercerismu promítá v kulisách postapokalyptického světa románu Sní androidi o elektrických ovečkách? (Do Androids Dream of Electric Sheep?(1968).⁴ Poprvé se ale téma Mercerismu objevilo v povídkové sbírce Zlatý muž (1980, The Golden Man)⁵ a to přímo v povídce Černá krabička (1964, The Little Black Box)⁶. Následně tuto povídku Philip Kindred Dick přepracoval do svého románu Sní androidi o elektrických ovečkách? (Do Androids Dream of Electric Sheep? (1968). Tímto svým počinem vytvořil definitivně (fiktivní) literární náboženství pojmenované jako Mercerismus, které stálo na základní myšlence živoucí (do života zasahující) empatie a hledání jejich hranic, rozšířené nejen k lidským, nebo zvířecím přátelům, ale i k technickým přátelům – androidům, jak lidským, tak zvířecím.

Mercerismus jako takový je podrobně zmiňován jen v literární podobě, ale v následném filmovém (alternativním) zpracování románu nazvaném „Blade Runner⁷“ není náboženství mercerismu zmiňováno. Zůstává tedy jen (uvězněno) v literární podobě původního Dickova románu, což je z hlediska Dickova literárního díla svým způsobem necitlivý zásah do jeho tvorby, film Blade Runner, tak je ochuzen o mystický výklad filosofie empatie a splynutí v utrpení v sisyfovském cyklu.

Když někdo přemýšlí ve 21. století, co by se dalo z Dickianského (novo) gnosticismu dalo aplikovat dnes a pro nás, tak určitě se nacházíme v pozici, kdy můžeme směle sáhnout do police pro klasické dílo Dickianské fantastiky a to pro román Sní androidi o elektrických ovečkách?, v angličtině Do Androids Dream of Electric Sheep?; známějšího ve filmovém zpracování jako Blade Runner, prosím v první fázi raději sáhněte pro knihu, a to už proto, že obsahuje nadmíru potřebné myšlenky pro pochopení Mercerismu. Doporučuji pro pochopení Mercerismu vzít v úvahu také povídku Černá krabička (1964, The Little Black Box)⁸.

V tomto románu, s neobvyklým názvem Sní androidi o elektrických ovečkách?, který tvoří jádro tvorby Philipa Kindreda Dicka je všechno jinak, než by odpovídalo našemu světu. Román je zasazen do prostředí zničené planety Země v blízké budoucnosti, a to v situaci, kdy se planeta Země, po události kataklyzmatické třetí světové války, zvané „World War Terminus“ (ve zkratce „WWT“) proměnila ve velké míře v postapokalyptickou Pustinu. Aby Ti, co z lidstva zbyli, se zachránili před vyhynutím, tak zvolili takový společný postup (protože nešlo odeslat všechny), že byli někteří lidé (na základě pečlivého expertního posouzení) vysláni hlavně na Mars; Mars není tedy jediný, je ale hlavní, na který se přímo odkazuje, ale předpokládá se, že existují i ​​další kolonie na jiných planetách, i když je výslovně zmiňována také zatím neúspěšná mise na Alpha Proxima. Myšlenka nového začátku lidstva je tedy orientována na to, aby následek katastrofy lidstvo přežilo jinde. Vzhledem k tomu, že podmínky přesídlení (a s tím spojené schopnosti k přežití, mimo vysokého IQ i další potřebné schopnosti) byly hodně těžké, tak ne všichni lidé mohli odejít z planety Země pryč. Proběhla tedy, a v době románu i stále probíhá selekce, tedy výběr na nalezení těch, kdo budou v novém lidstvu mezi hvězdami přínosem.

Uroboros: Dickianský (novo) gnosticismus (Phildickian gnosticism) v praxi: Mercerismus (Blade Runner) v textech románu (2) [Copyright ©]

Druhá část je upřesněním první části nazvané Dickianský (novo) gnosticismus v praxi: Mercerismus jako náboženství Empatie (1), a to hlavně doplňkem ke zdrojům Mercerismu, a také přímou citací textů z knihy Sní androidi o elektrických ovečkách? (Do Androids Dream of Electric Sheep?(1968). Citace z povídky Černá krabička (1964, The Little Black Box – přímý odkaz dole v textu) budou součástí ještě jednoho příspěvku, protože povídka je za a) určitě doporučena jako přímý zdroj k pochopení Mercerismu a za b) povídka je hlavně jen o Mercerismu, citace tak je poněkud ztížena a rozhodně doporučuji si povídku vyhledat a přečíst, poté Vám dají obě verze Mercerismu větší náhled na vývoj Mercerismu v rámci pochopení Philipa Kindreda Dicka.

Mercerismus¹ je vize náboženství Philipa Kindreda Dicka v rámci tzv. Phildickian gnosticism², v českém pojmenování se držím pojmenování dle vlastního úsudku jako Dickianského (novo)³ gnosticismu. Tato vize se u Mercerismu promítá v kulisách postapokalyptického světa románu Sní androidi o elektrických ovečkách? (Do Androids Dream of Electric Sheep?(1968).⁴ Poprvé se ale téma Mercerismu objevilo v povídkové sbírce Zlatý muž (1980, The Golden Man)⁵ a to přímo v povídce Černá krabička (1964, The Little Black Box)⁶. Následně tuto povídku Philip Kindred Dick přepracoval do svého románu Sní androidi o elektrických ovečkách? (Do Androids Dream of Electric Sheep? (1968). Tímto svým počinem vytvořil definitivně (fiktivní) literární náboženství pojmenované jako Mercerismus, které stálo na základní myšlence živoucí (do života zasahující) empatie a hledání jejich hranic, rozšířené nejen k lidským, nebo zvířecím přátelům, ale i k technickým přátelům – androidům, jak lidským, tak zvířecím.

Mercerismus jako takový je podrobně zmiňován jen v literární podobě, ale v následném filmovém (alternativním) zpracování románu nazvaném „Blade Runner⁷“ není náboženství mercerismu zmiňováno. Zůstává tedy jen (uvězněno) v literární podobě původního Dickova románu, což je z hlediska Dickova literárního díla svým způsobem necitlivý zásah do jeho tvorby, film Blade Runner, tak je ochuzen o mystický výklad filosofie empatie a splynutí v utrpení v sisyfovském cyklu.

Přímé ukázky z knihy Sní androidi o elektrických ovečkách? (Do Androids Dream of Electric Sheep? (1968)

(1) Isidorův příběh splynutí – ukázka z knihy

Nejvyšší čas chytit se rukojetí, řekl si a přešel obývákem k Černé krabičce empatie.

Když ji zapnul, z pohonné jednotky vytryskla obvyklá slabá vůně záporných iontů; dychtivě se nadechoval, už teď se mu zlepšila nálada. Pak se elektronka rozzářila katodovým paprskem, podobná nejasnému televiznímu obrazu; objevila se koláž, vytvořená z namátkou vybraných barev, pruhů a obrazců, které nic nepředstavovaly, dokud neuchopil madla. Takže se zhluboka nadechl, aby se uklidnil, a pevně se držadel chytil.

Obrazec nabýval tvaru; okamžitě uviděl známou krajinu, omšelý, hnědý, holý svah s trsy vyschlé ostřice, natahující kostnaté stvoly šikmo do kalného nebe bez slunce. Osamělá postava, víceméně lidského vzezření, namáhavě šplhala do svahu: byl to starší muž v nevýrazném, beztvarém oblečení, oděvu tak chudobném, jako by ho někdo uzmul z nepřátelské prázdnoty nebe. Ten muž, Wilbur Mercer, se plahočil vpřed a John Isidore svíral držadla a měl pocit, že obývací pokoj, ve kterém stojí, mizí; rozpadající se nábytek a stěny ustupovaly, až je přestal vnímat docela. Namísto toho zjistil, jako už tolikrát předtím, že vstupuje do krajiny s pustým kopcem a pustým nebem. A zároveň přestal sledovat cestu staršího muže. Nyní jeho vlastní nohy klouzaly a hledaly oporu mezi známými viklajícími se kameny; cítil známou nepříjemnou, nezvykle drsnou půdu pod chodidly a znovu cítil palčivou pachuť padající z nebe – které nebylo pozemské, ale patřilo jinému, vzdálenému světu, přesto však bylo díky krabičce empatie na dosah.

Došel obvyklým podivuhodným procesem k fyzickému splynutí – doprovázenému duševní a duchovní identifikací- s Wilburem Mercerem. Stejně jako se to stalo každému, kdo v této chvíli svíral svoje držadla, ať už tady na Zemi nebo na některé kolonizované planetě. Cítil je, ty ostatní, přivtělené ševelení jejich myšlenek, slyšel ve svém mozku hluk mnoha jejich existencí. Všichni – i on – se starali o jediné; jejich prolnuté mysli upíraly pozornost na kopec, na výstup, potřebu stoupat. Všichni se sunuli krok za krokem, tak pomalu, že se pohyb téměř nedal postřehnout. Byl ale nepochybný. Výš, myslel si, když mu kameny rachotily pod nohama. Dnes jsme výš než včera, a zítra – on, součást složené postavy Wilbura Mercera, pohlédl vzhůru na svah před sebou. To je nemožné, dostat se nakonec. Je to příliš daleko. Ale jednou to přijde.

Shora přiletěl kámen a zasáhl ho do paže. Pocítil bolest. Napůl se otočil a kolem proletěl další kámen, tentokrát ho minul; dopadl na zem a ten zvuk ho vylekal. Kdo? divil se a namáhal se, aby uviděl svého mučitele. Staří protivníci, zjevující se na periférii vidění; sledovali ho celou cestu vzhůru do kopce a neopustí ho, dokud nedojde na vrchol…

Pamatoval se na vrchol, na to náhlé vyrovnání svahu, kdy přestal lézt, a začala druhá část. Kolikrát to dokázal? Vzpomínky na těch několik případů se zamlžily; budoucnost a minulost se zamlžila; to, co už prožil a co ještě možná prožije, se tak smísilo, že nezůstalo nic, jenom přítomná chvíle, kdy tiše stál a odpočíval a mnul si ránu na paži, kterou způsobil kámen. Bože, pomyslel si unaveně. Kde je nějaká spravedlnost? Proč jsem tady nahoře takhle sám, a trápí mě někdo, koho ani nevidím? A potom v něm zmatené brebentění ostatních protrhlo iluzi osamění.

Vy to taky cítíte, pomyslel si. Ano, odpovídaly hlasy. Praštilo nás to do levé paže; bolí to jako čert. Oukej, řekl. Radši bychom se zase měli pustit vzhůru. Znovu vykročil a všichni se k němu hned přidali.¹

Uroboros: Dickianský (novo) gnosticismus v praxi: Mercerismus (Blade Runner) jako náboženství Empatie (1) [Copyright ©]

Mercerismus je Dickova vize náboženství v postapokalyptickém světě románu Sní androidi o elektrických ovečkách? (Do Androids Dream of Electric Sheep? (1968). Philip Kindred Dick ve svém románu Sní androidi o elektrických ovečkách? (Do Androids Dream of Electric Sheep?(1968), vytvořil (fiktivní) literární náboženství pojmenované jako Mercerismus. Mercerismus jako takový je podrobně zmiňován jen v literární podobě, ale v následném filmovém (alternativním) zpracování románu nazvaném „Blade Runner“ není náboženství mercerismu zmiňováno. Zůstává tedy jen (uvězněno) v literární podobě původního Dickova románu, což je z hlediska Dickova literárního díla svým způsobem necitlivý zásah do jeho tvorby, film Blade Runner, tak je ochuzen o mystický výklad filosofie empatie a splynutí v utrpení v sisyfovském cyklu.

Když někdo přemýšlí, co by se dalo z Dickianského (novo) gnosticismu aplikovat dnes a pro nás, tak určitě se nacházíme v pozici, kdy můžeme směle sáhnout do police pro klasické dílo Dickianské fantastiky a to pro román Sní androidi o elektrických ovečkách (v angličtině Do Androids Dream of Electric Sheep?; známějšího jako Blade Runner ve filmovém zpracování, prosím v první fázi raději sáhněte pro knihu.

V tomto románu, který tvoří jádro tvorby Philipa Kindreda Dicka je všechno jinak, než by odpovídalo našemu světu. Román je zasazen do prostředí zničené planety Země v blízké budoucnosti, a to v situaci, kdy se planeta Země, po události kataklyzmatické třetí světové války, zvané „World War Terminus“ (ve zkratce „WWT“) proměnila ve velké míře v postapokalyptickou Pustinu. Aby Ti, co z lidstva zbyli, se zachránili před vyhynutím, tak zvolili takový společný postup (protože nešlo odeslat všechny), že byli někteří lidé (na základě pečlivého expertního posouzení) vysláni hlavně na Mars; Mars není tedy jediný, je ale hlavní, na který se přímo odkazuje, ale předpokládá se, že existují i ​​další kolonie na jiných planetách, i když je výslovně zmiňována také zatím neúspěšná mise na Alpha Proxima. Myšlenka nového začátku lidstva je tedy orientována na to, aby následek katastrofy lidstvo přežilo jinde. Vzhledem k tomu, že podmínky přesídlení (a s tím spojené schopnosti k přežití, mimo vysokého IQ i další potřebné schopnosti) byly hodně těžké, tak ne všichni lidé mohli odejít z planety Země pryč. Proběhla tedy, a v době románu stále probíhá selekce, tedy výběr na nalezení těch, kdo budou v novém lidstvu mezi hvězdami přínosem.

Z těchto důvodů Ti (kteří neuspěli byli hanlivě nazývání jako speciálové, nebo hůře „chicken heads“), a zůstali na planetě Zemi museli hledat nové způsoby jak po „World War Terminus“ začít společensky fungovat, tedy přizpůsobit se následkům války a také začít žít podle nové morální struktury, včetně nového náboženství Života známého jako Mercerismus. Tady je nutno upozornit, že vývoj této planety Země nebyl v souladu s naším vývojem, jedná se o alternativní Zemi, kde neexistovaly náboženské systémy, které známe z naší planety Země, ale vývoj šel v určitých zásadních událostech jinak. Například, a to je jedna z těch důležitých změn, tato planeta Země nepoznala nikdy křesťanskou víru a tedy jí byla neznámá. Náhradou ke křesťanství se tady stává tedy Mercerismus.

Mercerismus je v postapokalyptickém světě (Blade Runner: Sní androidi o elektrických ovečkách?) po třetí světové válce náboženstvím, které v sobě spojuje několik náboženských a filosofických prvků. Za prvé osud trpícího proroka Wilbura Mercera podobající se svým těžkým utrpením křesťanskému proroku je tedy nejen připodobňován Ježíši Kristu, ale také vzhledem k opakujícímu se cyklu utrpení za druhé, je ztotožňován s postavou řeckého Sysifa, trpícího za svoji vzpouru. Zajímavostí je, že v pojetí románu se zmiňuje i vliv zen budhismu, a to s odkazem na opakující se trpělivost proroka. Ještě je důležité uvést, že Mercerismus je sice nové náboženství tohoto období, které je založené na učení Wilbura Mercera; ale nikde se to v celém románu přímo netvrdí, zdá se, že by byl přímo Mercer (Bůh nebo božstvo), spíše vychází nepravděpodobnější varianta jen jeho role jako věčně trpícího proroka, proto je kladem důraz na empatii v Mercerismu.

Prorok Wilbur Mercer v mýtu mercerismu stoupá po skalnaté hoře vzhůru, aby dosáhl nakonec vrcholu hory a tím i odpovědi na otázku utrpení. Prorok Wilbur Mercer tak v nekonečném cyklu stoupá po skalnaté hoře strmým svahem nahoru a po celou dobu své svaté pouti je kamenován neznámými a okem neviděnými nepřáteli, kteří se ho stále snaží shodit pomocí zásahů kameny z hory dolů. Nakonec je ukamenován v dešti smrtících kamenů a poté se nachází v „jámě mrtvol a mrtvých kostí.“ Poté opětovně jako Kristus vstane a začne svoji pouť znovu.
Jeho osud se tak dost podobá osudu řeckého Sysifa, kterému soudci mrtvých přikázali (jako trest za předchozí jednání), aby tlačil obrovský kámen na kopec a na druhé straně ho skutálel dolů. Jenže to se Sisyfovi nepodařilo, kámen mu vždy těsně pod vrcholem vyklouzl a valil se zpátky dolů. Sisyfos tak musel začínat stále znovu. A tak je navěky k smrti unaven, trpí marností svého počínání a bezvýchodností situace, na niž je i jeho příslovečná chytrost krátká. (Symbolem nesmyslné, otupující a bezvýchodné činnosti, ze které nikdy nemůže být užitek, se stal pojem „sisyfovská práce“. Rčení „sisyfovská práce“ znamená marnou práci, marnou snahu). A tak stejně jako Sysifos prorok Wilbur Mercer koná dílo, které nikdy nemůže skončit.

V původní písemné podobě románu je praktikující mercerista nejlépe popsán na příkladu postavy J. R. Isadora, zde je J. R. Isadore je muž – tzv. speciál (je to urážka, používá se i název horší „chicken heads“), což v kontextu příběhu znamená, že jeho inteligence nedosahuje požadovanou úroveň (a nachází se tak za hranicí povolené osobnostní úrovně) k tomu, aby mohl ze zničené planety Země emigrovat pryč do nových kolonií. J. R. Isadore se tak, v osamělosti zoufalství, které se ho snaží pohltit, jako mnoho ostatních lidí kolem něj, stejně postižených, vnořuje pomocí Empathy Box (schránky empatie) do utrpení proroka. 

Empathy Box (schránka empatie) je technické zařízení, které umožňuje skupině lidí se fyzicky vcítit (všemi smysly) do jedné osoby (například televize umožňuje mnoha lidem prohlížet stejné vysílání), v kontextu příběhu postavy J. R. Isadora, přímo do utrpení proroka Wilbura Mercera. Mercerista se tak stává přímo fyzicky prorokem stoupajícím na horu utrpení v dešti kamenů létajících od neviděného a neznámého nepřítele. Empatie je v pojetí mercerismu velmi vysoce úžasná vlastnost skutečně Živoucích, a tím přeneseně do (novo) gnosticismu v podobě chápání (novo) gnostika patřícího k řádu PNEUMATIKŮ, vysvětleno v článku Úvod do PhilDickian gnosticismu, jako nejosobnější vlastnictví, jaké člověk v těžké době má. Je to způsob rozšíření Vašeho těla; je to způsob, jakým se dotýkáte jiných lidí, je to způsob, jakým přestáváte být hlavně sami.

Ačkoli je tedy Mercerismus ve své teologii vzkříšení (proroka) podobný křesťanství, nevyžaduje, aby jeho následovníci navštěvovali kostel a bohoslužby, ale aby se spoléhali na technologická zařízení, jako jsou: Empathy Box (schránka empatie) a náladové varhany zn. Penfield. Pole empatie umožňuje svým uživatelům zažít empatii k jiným jednotlivcům. Orgán nálady umožňuje uživatelům regulovat své emoce vytočením čísla spojeného s požadovanou náladou. Nakonec tato zařízení, která Merceristé (Mercerovi následovníci) používají, spojují všechny věřící v mysli Mercera a s ostatními věřícími; podobně jako duchovní spojení, které křesťané vytvářejí s Ježíšem Kristem, zažívané uctíváním a modlitbami.

Uroboros: (2) Temný obraz aneb cesta do hlubin (ne)závislé duše [Copyright ©]

Temný obraz je označován za vrcholné a dokonalé dílo spisovatele, proroka a vizionáře scifi Philipa K. Dicka. Tato kniha se dočkala i zcela zaslouženě filmového zpracování. Na začátku je ale nutné připomenout, že film je jen sladkou odměnou pro čtenáře této Dickovy knížky a jak už dnes vím, je vlastně nutné obzvláště v tomto případě přečíst si knihu Temný obraz a podívat se na film Temný obraz až po přečtení. To co se totiž nevejde do filmu, je v knize doladěno do absolutního pochopení, to co si představujete při četbě knihy je do detailu ukázáno ve vizuálně působivém zpracování filmu. Jedná se tedy o dílo, jenž je vyjádřeno dvojím způsobem. Tak se tedy ponořme do Dickovy paranoidní vizionářské mysli.

Na počátku tedy byly štěnice a drogy, ale spíše ty drogy a Charles Frek. Teda na počátku, na děsivě divném počátku byl spíše divnej chlápek, který měl vopravdu všude breberky, neboli jeho pokřiveným rozumem vnímané zlé štěnice nebo prostě malá nechutná kousající zvířátka. Myl se a myl se, myl taky svého psa a drbal ho i sebe pomalu do úmoru až do vyčerpání všech sil. Pak se nasprejoval sprejem proti hmyzu, pak se vosprchoval, ale ty breberky byly stále všude. Jak se jich zbavit? Jak jim uniknout? Mohl by pomoci kamarád Berris?