Převzatý text + grafika – s přímým povolením správce webu Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive. Originální text je pojmenován Stephan A. Hoeller (Tau Stephanus, gnostický biskup) – The Mystery of Iniquity. K dalšímu gnostickému vzdělávání doporučuji ostatní texty na webu Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive – viz. můj podrobný článek Uroboros: (3) Kvalitní zdroj informací – Gnostické rukopisy a informace v angličtině z Gnosis Archive [Copyright ©]. Zde na tomto webu budou přeloženy postupně některé příspěvky do českého jazyka pro účel gnostického (náboženského) vzdělávání. Doplněk editora a překladatele – vzhledem k tomu, že můj výzkum je pořád na cestě a vzdělávání pokračuje, můžete na tomto webu porovnat Gnosticismus a gnostickou nauku z několika úhlu pohledu. Všechny gnostické/křesťanské směry, ať (staro) či (novo) gnostického používají často stejné základní termíny, ale jejich výklad se liší, stejně jako jednotlivé skupiny gnostického pohledu na svět od sebe. Na začátku to může být matoucí, ale to prostě k učení gnostických jak (staro) tak (novo) gnostických a křesťansko – gnostických cest patří. Jakýkoli dotaz ke studiu tématu je vítán, případně použijte i zdrojové články v angličtině, Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive je velice kvalitním zdrojem (nejenom) gnostických spisů a informace jsou velice podrobně zpracovány. V závěru chci poděkovat administrátorům webu a představitelům gnostické církve Ecclesia Gnostica – Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive za zpřístupnění nádherných gnostických textů pro českého čtenáře. Ed. Josef Š. (Finally, I would like to thank the administrators of the website and the representatives of the Gnostic Church – Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive for making the wonderful Gnostic texts available to the Czech reader. Ed. Josef Š.)
Tajemství nepravosti
Stephan A. Hoeller
V časopise Time vyšel 10. ČERVNA 1991 titulní článek na téma zla. Autor, Lance Morrow, neargumentoval ve prospěch konkrétní teze a nedospěl k žádným závěrům. Co však udělal, bylo v jistém smyslu důležitější. Začal tím, že vyslovil tři teze:
Bůh je všemocný.
Bůh je všemohoucí.
Dějí se strašné věci.
S odvoláním na několik zdrojů Morrow uvedl, že můžete vyhovět kterémukoli z těchto tvrzení, ale ne všem třem. Můžete prohlásit, že existuje všemocný Bůh, který dovoluje, aby se děly hrozné věci, ale tento Bůh nemůže být všemocný. Na druhé straně může existovat všemohoucí Bůh, který dovoluje, aby se děly hrozné věci, protože nemá moc je zastavit; není tedy všemohoucí.
Tuto analýzu by mohl snadno vyslovit gnostik z prvních tří nebo čtyř století křesťanské éry, případně současný gnostik, jako je tento autor. Ne že by gnostici byli jediní, kdo si uvědomovali tuto jedinečnou monoteistickou potíž. Největší středověký velikán katolické teologie, svatý Tomáš Akvinský, ve své Summa Theologiae připustil, že existence zla je nejlepším argumentem proti existenci Boha. Pokud přijmeme koncept monoteistického Boha, pak otázka zla nemá žádné životaschopné vysvětlení. A naopak, pokud zlo existuje, pak monoteistický Bůh, jak jej prezentují hlavní náboženské tradice, nemůže existovat.
ODKUD POCHÁZÍ ZLO?
V průběhu dějin vysvětlovaly náboženské tradice existenci zla různými způsoby. V pravěku umožňovala nediferencovaná povaha lidského vědomí lidem tvrdit, že dobro i zlo pochází od Boha. Archaickým šamanům by tedy nebylo zatěžko říci, že dobrem i zlem navštěvuje lidské bytosti Velký Duch. V sofistikovanějším kontextu sumersko-babylonských tradic se věřilo, že bohové se baví tím, že vytvářejí strašlivé věci – obludné bytosti, zlé démony a hrozné podmínky pro lidský život.
„Pokud existuje zlo, pak monoteistický Bůh, jak ho prezentují hlavní náboženské tradice, nemůže existovat.“ Použijeme-li psychohistorické zdůvodnění, můžeme říci, že když lidé ještě neměli diferencované vědomí (které můžeme ztotožnit s vědomým egem), bylo pro ně poměrně snadné představit si Boha nebo bohy jako sobě podobné, takže shoda dobra a zla byla součástí jejich přirozenosti. Vyspělejší duchovní tradice tento postoj částečně zdědily; v mystické židovské teologii tak nacházíme představu, že Bůh má podíl na dobrých i zlých sklonech (yetzirim).
S růstem vědomí začíná mysl rozlišovat mezi blahodárnými a zlovolnými stránkami bytí. Napětí vyvolané snahou udržet si představu Boha, který spojuje dobro a zlo, se stává nesnesitelným, takže je nutné, aby mysl tyto dvě věci oddělila.
Vzniká tak pojem radikálního dualismu. Nejznámějším příkladem je Zoroastrismus. Zde má pravý a dobrý Bůh Ahura Mazda (někdy nazývaný Ormazd) božského protivníka známého jako Angra Mainyu (Ahriman). Oba svádějí věčný vesmírný boj o nadvládu. Ačkoli je Ahura Mazda nadřazený a jeho konečné vítězství je jisté, dokud trvá stvoření, Angra Mainyu s ním bude bojovat a přinášet na svět utrpení.
Sofistikovaný, ale velmi neosobní pohled na zlo a jeho původ lze nalézt ve velkých náboženstvích, která vznikla v Indii. Většina z nich naznačuje, že zlo je součástí neosvíceného stavu existence a že příčinou zla je nevědomost (avidja). Pokud člověk dosáhne proměněného nebo osvíceného vědomí a povznese se tak nad všechny duality, je osvobozen od karmy a všech ostatních stavů, v nichž zlo hraje roli. Není vždy jasné, zda takové osvobození nevyhnutelně vede k ukončení vtělené existence, ale je jasné, že život, jak ho člověk znal, končí a s ním končí i zlo.
Čtvrtou kategorií je klasický monoteismus, který se vyskytuje v hlavním proudu judaismu a křesťanství. Tak jako některé z ostatních tradic připisují existenci zla Bohu, zlovolnému protibohu nebo lidské nevědomosti, tento postoj připisuje původ zla lidskému hříchu.
Základem tohoto názoru je mýtus o stvoření v hlavním proudu židovsko-křesťanské tradice s příběhem o rajské zahradě a podivuhodných událostech, které se tam údajně odehrály. Podle tohoto přesvědčení prohřešky, jichž se dopustil první lidský pár, způsobily „pád“ stvoření, který vyústil v současný stav světa. Hřích prvotního páru přešel dědičně na všechny členy lidského rodu, kteří se rodí zkažení, postižení tíhou tohoto „prvotního hříchu.“
Takové zlo, jaké nacházíme v tomto světě, včetně přírodních katastrof, epidemií a bezohlednosti potravního řetězce, je nějakým způsobem součástí závažných důsledků pádu.
Jak upozorňují někteří badatelé, zejména Elaine Pagelsová, tyto mytologie nevyhnutelně vykonávají hluboký vliv na kultury, které na nich byly založeny. Dokonce i v sekularizované době, jako je ta naše, na nás stále padá silný stín těchto přesvědčení. Můžeme se ptát, jak jinak by se naše dějiny vyvíjely, kdyby v naší kultuře nebyla přítomna vina z pádu, která utlačovala duše mužů a žen!
Celý příspěvek →
Gnosticismus/Gnosticism 