Převzatý text – s přímým povolením správce webu Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive. Originální text je pojmenován The Gnostic Apostle Thomas: „Twin“ of Jesus- The Gnostic Apostle Thomas (c) 1997 Herbert Christian Merillat.
K dalšímu gnostickému vzdělávání doporučuji ostatní texty na webu Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive – viz. můj podrobný článek Uroboros: (3) Kvalitní zdroj informací – Gnostické rukopisy a informace v angličtině z Gnosis Archive [Copyright ©]. Zde na tomto webu budou přeloženy postupně některé příspěvky do českého jazyka čistě pro účel gnostického (náboženského) vzdělávání. Doplněk editora a překladatele – vzhledem k tomu, že můj výzkum je pořád na cestě a vzdělávání pokračuje, můžete na tomto webu porovnat Gnosticismus a gnostickou nauku z několika úhlu pohledu. Všechny gnostické/křesťanské směry, ať (staro) či (novo) gnostického používají často stejné základní termíny, ale jejich výklad se liší, stejně jako jednotlivé skupiny gnostického pohledu na svět od sebe. Na začátku to může být matoucí, ale to prostě k učení gnostických jak (staro) tak (novo) gnostických a křesťansko – gnostických cest patří. Jakýkoli dotaz ke studiu tématu je vítán, případně použijte i zdrojové články v angličtině, Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive je velice kvalitním zdrojem (nejenom) gnostických spisů a informace jsou velice podrobně zpracovány. V závěru chci poděkovat administrátorům webu a představitelům gnostické církve Ecclesia Gnostica – Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive za zpřístupnění nádherných gnostických textů pro českého čtenáře. Ed. Josef Š. (Finally, I would like to thank the administrators of the website and the representatives of the Gnostic Church – Ecclesia Gnostica/The Gnosis Archive for making the wonderful Gnostic texts available to the Czech reader. Ed. Josef Š.)
SVATÝ SOUPEŘ
GNOSTICKÝ APOŠTOL TOMÁŠ: KAPITOLA 6
V polovině prvního století prý Gundaforovým královstvím prošel další svatý návštěvník. Apollónius z Tyany je popisován jako hluboce kontemplativní mladík z jižní Anatolie, který měl ve své povaze silné náznaky božského: bůh Proteus – známý svou velkou moudrostí, proměnlivostí a schopností předvídat budoucnost – se zjevil Apollóniově těhotné matce, aby ji informoval o dítěti, které porodí. Když Apollón v raném věku dospěl k závěru, že nad mnoha bohy řecko-římského panteonu existuje jeden zastřešující bůh a že vše živé se podílí na jeho existenci, vydal se na rozsáhlé cesty. Jako ctitel všeho živého byl vegetarián a odsuzoval zvířecí oběti. Víno přijímal pouze jako úlitbu Slunci, jedinému bohu. Vyhýbal se zvířecím kůžím a nosil pouze lněné oblečení.
Podle svého životopisce nejprve navštívil Mezopotámii a poté se vydal na „Kavkaz“ (pro Řeky a Římany zahrnovalo pohoří Kavkaz velká pohoří na východ od toho, čemu říkáme Kavkaz, až k Himálaji) a k řece Indus. Nějaký čas strávil v Taxile, kde byl dobře přijat satrapou. Jeho společník-biograf Damis podává zřejmě poměrně přesný popis místa a poznamenává, že ačkoli se domy z průčelí obráceného do ulice zdály být jednopatrové, ve skutečnosti byla další patra pod zemí – což je rys Taxily po zemětřesení.
Apollónius cestoval dále do Indie, hovořil s gymnosofy a byl hluboce ohromen: „Viděl jsem indické [bráhmany], jak přebývají na zemi, a přesto nejsou na zemi, nic nevlastní, a přesto mají všechno.“ „Víme všechno jen proto, že začínáme poznáním sebe sama, neboť nikdo z nás by nebyl připuštěn k filozofii, kdyby nejprve nepoznal sám sebe,“ řekli brahmíni Apollónovi. Když po čtyřměsíční návštěvě Indie odjížděl, mudrci mu řekli, že bude považován za boha nejen po smrti, ale i v tomto životě. Po moři se vrátil do Mezopotámie.
Po celou dobu, jak nám bylo řečeno, byl Apollónius mírný, pozorný k ostatním, odvážný a prostý. Učinil mnoho zázraků a předpověděl mnoho věcí, které přijdou. Ke konci života prokázal svou odvahu a občanskou ctnost. Tyranský císař Domicián, kterého odvážně kritizoval za krutosti, ho dal zatknout na základě obvinění z čarodějnictví. Ve vězení se zázračně osvobodil z okovů, aby ukázal, že by mohl utéct, kdyby chtěl, ale rozhodl se zůstat na soudu.
Apollonius se postavil Domiciánovi, znovu ho odsoudil za to, že přivedl říši do záhuby, a pak zmizel z dohledu. Ještě téhož dne se však znovu objevil mezi vzdálenými přáteli, jimž podal ruku, aby se jí dotkli, na důkaz toho, že „jsem ještě neodložil tělo.“ Domicián byl zavražděn v době, kdy byl Apollón v Efezu, a svatý muž viděl tuto událost, jako by byl přítomen, a křičel: „Udeř tyrana.“ Jeho životopisec říká, že „ohledně způsobu jeho smrti, pokud skutečně zemřel, existuje mnoho příběhů.“ Podle jednoho vyprávění zmizel v chrámu na Krétě, kde nebeské hlasy zpívaly: „Opusť zemi, přijď do nebe – přijď – přijď.“ Podle druhého vyprávění zmizel v chrámu na Krétě.
Je zřejmé, že zde máme co do činění s textem, který lze snadno číst jako parodii na Ježíšův život nebo na Tomášův život, případně na obojí, co se vzájemně prolíná. Příběh měl nabídnout vážnou alternativu ke křesťanským vyprávěním o zjevení Boha na zemi. A způsob, jakým příběh vznikl, je stejně zajímavý jako příběh sám.
Na počátku třetího století byla Domna Julia, druhá manželka císaře Septima Severa, významnou osobností na dvoře svého manžela. Byla původem Syřanka, dcera velekněze boha slunce ve své rodné zemi. Byla proslulou intelektuálkou, která měla slovo v nejvyšších státních záležitostech, zejména za vlády svého syna Caracally. Byly jí udělovány tituly, včetně „matky vlasti.“
Julie kolem sebe shromáždila nejzajímavější muže v říši. Jedním z jejích oblíbenců byl spisovatel jménem Philostratus. Zřejmě mu navrhla, že Apollón z Tyany si zaslouží, aby byl více známý, a mohl by dokonce v srdcích jejích poddaných nahradit Ježíše, kterého příliš mnoho z nich začínalo uctívat. Philostratus tvrdil, že díky velkému štěstí našel zápisky Damise, který se vydával za Apolloniova stálého společníka.
Filostratos se pustil do psaní životopisu na způsob podobných románů té doby. Pohané i křesťané poznali, co je to za dílo, a ti druzí byli v době jeho vzniku i po staletí poté velmi rozladěni tím, co považovali za parodii svého vlastního evangelia. Julia a Philostrata by pravděpodobně potěšilo, kdyby věděli, že o více než čtrnáct století později bylo v Anglii částečně zakázáno vydávat anglický překlad této knihy s odůvodněním, že se jedná o pokus poškodit křesťanské náboženství.
Skutky Jidáše Tomáše a Apollonia z Tyany vyšly zhruba ve stejné době, na počátku třetího století.
Gnosticismus/Gnosticism 